Z Ubudu jsme se minivanem přesunuli do Kuty, která je asi nejnavštěvovanějším letoviskem na Bali. Dlouhé pláže, bary a spousta obchodů. No, na ulicích to vypadalo skoro jak v Ubudu, akorát tam žádné pláže ani možnost koupání kromě vodopádů není (pokud nebydlíte ve vile s bazénem). Jižně od Kuty je pak klidnější letovisko Jimbaran, kde jsme strávili poslední dny a užili si hlavně balijských pláží. Kdo rád surfuje, opaluje se a má rád rušnější místa, kde to žije, tak je oblast Kuty a Jimbaranu to pravé.
Nejlepší možnost byla si zase vypůjčit skútr. Mohli jsme si tak rozplánovat den, jak jsme chtěli a je to nejlevnější varianta. Po častých deštích v Ubudu jsme byli na déšť připraveni, ale snad ani jednou jsme nezmokli. Na pobřeží prý prší daleko méně než ve vnitrozemí, což se během našeho pobytu potvrdilo. A tak jsme si mohli jezdit, jak jsme chtěli a navštívili dva významné chrámy a několik pláží, kde jsme si vypůjčili surf a paddleboard.
Prvním chrámem byl skalní chrám Tanah Lot, který je na skále a při přílivu se k němu ani nejde dostat, jelikož je obklopen mořem. Je to velmi navštěvované místo, takže se člověk musí obrnit na davy turistů a také asi nejvyšší vstupné, které jsme za parkování a vstup do chrámu na Bali dali. My jsme chrám navštívili zrovna, když byl příliv, takže jsme udělali pár fotek z břehu a měli jsme smůlu. Před chrámem bylo spoustu možností k nakupování, vyfocení s krajtou nebo jste si mohli nechat udělat tetování. Prostě cokoliv by turista chtěl, tak tam najde. My jsme se raději přesunuli dál.
Posledním chrámem, který jsme na Bali navštivili byl chrámový komplex Uluwatu na úpatí jižní části ostrova. Patří podobně jako Tanah Lot k nejposvátnějších chrámům ostrova, ale turistů zde bylo daleko méně. Původně jsme se nechtěli vůbec jít, protože za ty dva týdny, co jsme byli na Bali už jsme byli trošku "přechrámovaní", ale byli jsme rádi, že jsme sem šli. Krásný výhled a klidná procházka podél pobřeží.
PLÁŽE, PLÁŽE A ZASE PLÁŽE
Pláží je tu opravdu nespočet, jen si tak vybrat. Na některé se platí drobný vstup, ale většinou se platí jen za parkování a pak se může vesele utrácet za spoustu dalších věcí, jelikož obchodníci na plážích jsou dost vytrvalí a nedají vám pokoj, dokud nedáte najevo, že opravdu nemáte zájem. Prodávají třeba i zmrzlinu nebo ovoce, ale také vyřezávaného varana, létajícího draka nebo koberec, což asi těžko potáhnete v kufru domů a my v krosně už vůbec. Nakonec jsme si na pláži přímo v Kutě koupili od paní se jménem Mama Judy dva řetízky s přívěškem z kosti. Já s velrybím ocasem a Aleš se surfem.
Nyang Nyang, Padang Padang, Canggu a Kuta beach. Na těhle se nám líbilo asi nejvíc a na každé bylo něco extra. Ať už západ Slunce v Kutě, osamocená Nyang pláž, kde jsme si připadali jako v Trosečníkovi, pohled na desítky surferů v Canggu nebo paddleboardování na klidné vodě u Padang beach. Podívejte se na fotky, tohle byl fakt ráj.
SURF NEBO PADDLEBOARD?
Ze surfu budu mít asi vždycky respekt a myslím si, že mě na něj asi nikdo nedostane. Aleš si ho dost oblíbil, ale já nakonec zkusila paddleboard a to bude asi zase to pravé pro mě. Ani se mi nechtělo věřit, že mi to šlo a dokonce víc než Alešovi. Ale nesmím to zakřiknout, snad si to budu moct zase někde zkusit. Takže kdo má obavy z velkých vln, tak doporučuju paddleboard všema deseti.
INDONÉSKÁ JÍZDA KONČÍ
Po třech týdnech se bohužel musíme rozloučit s Indonésií a doufáme, že se sem ještě někdy vrátíme. Bali byl pro nás ráj, moc se nám tady líbilo a opravdu nebudeme patřit k těm, kteří už se sem nikdy nechtějí vrátit. Přestože nevyhledáváme místa, kde je spousta lidí, tak tady to bylo jiné. Na Jávě se nám zase líbilo to, jak byli lidé milí. Nebyli tam moc zvyklí na turisty, čemuž odpovídaly i nízké ceny a to, že se s vámi chtěl každý fotit, protože bílý turista byl na některých místech raritou. Prozkoumali jsme jen malou část z celé země a tak víme, kam se vydáme příště.
Comments