Už jsme zkušení cestovatelé, máme za sebou cestu snad všemi dopravními prostředky, které se na Srí Lance používají, známe ceny běžných potravin a vše máme předem nastudované a už se nemůže nic stát (no, to si je myslíme). Cesta do Udawalawe bude trvat zase kolem 3 hodin s jedním přestupem a máme štěstí, že nám autobus zastavuje přímo před ubytováním u hlavní silnice. Čeká na nás pěkné ubytování, příjemný hostitel, který od samého začátku, co jsme ubytování zarezervovali, neustále Alešovi vypisoval, jak se máme a kde zrovna jsme. Na jednu stranu jsme byli rádi, protože jsme alespoň věděli, že to ubytování klapne a bude to v pořádku.
DIVOČINA
Po pobytech v přímořských městech a sledováním okolí z autobusu se nedalo nevšimnout toho, že se blížíme více do vnitrozemí. Bylo to na pohled znát podle zalesnění, vlhkého ovzduší a menším počtem stánků, restaurací a celkově možností aktivit, které se dali v okolí dělat. Byla zde větší pravděpodobnost, že se setkáte se zvířaty pro Srí Lanku typickými a drželi jsme se tedy při silnicích a cestách, aby nás něco nepřekvapilo.
Už při pohledu na elektrické vedení, které není jak u nás uspořádáno vodorovně, ale vertikálně, jsme viděli velké množství bohužel mrtvých kaloňů indických (pro méně znalé - jde o letouny, kam se řadí i netopýři). Kaloni se zavěšují za zadní končetiny a visí směrem dolů, jak je známo u nás u netopýrů. Často se však zavěsí za jednu z vyšších řad elektrického vedení a při zavěšení tedy dojde k tomu, že se dotknou i jiného drátu a dostanou elektrickým proudem. Nebojte, není problém vidět kaloně i v plné kráse viset na stromě nebo i za letu. Jejich rozpětí kříděl má až 1,5 m a proto je nelze při stmívání nebo naopak při východu Slunce přehlédnout. V okolí Udawalawe jste jich v podvečer mohli vidět z jednoho místa desítky.
NÁRODNÍ PARK UDAWALAWE
Do Udawalawe jsme se vydali zejména kvůli návštěvě místního národního parku. Je zde jedinečná možnost, jak vidět mnoho zvířat ve volné přírodě, bez toho aniž by byla přivazována, bičována, uspávána a procházela si dalšími utrpeními kvůli atraktivitě turistů. Udawalawe je zaměřeno zejména na sledování slonů, ale uvidíte i krokodýly, opice, bizony, mangusty, celou řadu ptáků jako například srílanského kohouta, který je národním ptákem Srí Lanky a další (pelikány, orly, volavky, vlhy).
Měli jsme velké štěstí a slony jsme viděli opravdu zblízka včetně malých slůňat, která se zdržují u své matky kvůli bezpečí. Samci jsou samotáři a potkáte je tedy osamocené a i velmi daleko od sloních rodinek. Měli jsme tu čest na závěr safari potkat v pořadí druhého samce, který si zrovna po vydatném dešti užíval bahenní koupel a dost se na nás naštval, že jsme ho vyrušili a vystartoval na náš jeep. Upřímně jen jsem čekala, kdy zvedne svoje obří přední nohy a položí si je na kapotu. Řidič však zkušeně zareagoval a slon ustoupil. Poté jsme se na něj ještě dobu dívali a spokojení opustili park.
V parku jsme byli od 6 hodin od rána do 12 hodin, úžasně strávený půl den. Safari se organizují i na pár hodin popřípadě i celodenní, což by dle mého bylo už velmi únavné a ono sedět i těch 6 hodin v jeepu, který skáče ze strany na stranu není nic pohodlného, i když náš jeep jsme museli pochválit. Cena na osobu byla 800,- včetně vstupenky, vyzvednutí a odvoz zpět na ubytování a řidič s jeepem, za ten zážitek to určitě stojí, i když je to zřejmě jedna z nejdražších aktivit, které tu můžete podniknout. Po národním parku Udawalawe je ještě doporučován park Yala.
Pro nadšence slonů - můžete navštívit ještě sloní sirotčinec, kde mají malá slůňata a dvakrát denně zde probíhá krmení. Ovšem vy se můžete jen dívat, žádné mazlení, jízda na slonech a podobné věci se tu neději, jak v parku, tak v sirotčinci.
TIP:
Pokud přemýšlíte, jak dlouho tu zůstat, tak bohatě stačí dvě noci. Jeden den kdy strávíte na safari a projdete po Udawalawe bohatě stačí. Poměrně dost tu prší a pokud jste ubytovaní přímo v Udawalawe, tak nejsou možnosti, co dělat. Hostitel nám nabízel koupání v nedalekém jezeře, ale po sledování krokodýlů v parku, jsme si nechali zajít chuť. I když tam prý nic nebezpečného nežije. No to určitě.
Comments