Kolem oběda jsme se vydali s naším tuk tukářem směr autobusové nádraží hledat autobus do Tangalle. Po radách několika srílančanů jsme náš autobus úspěšně našli ačkoliv byl bez řidiče, který naštěstí asi do 20 minut přišel a vydali jsme se na cestu. Podobně jako v Turecku i na Srí Lance jezdí pravidelně v autobuse další člověk, který během cesty vybírá peníze. Někdy od něj jízdenku dostanete, někdy ne, ale z našich zkušeností bych tipovala, že jí nedostanete v případě, že vás o pár korun natáhne a z jízdenky byste vyčetli, kolik vám měl správně naúčtovat.
CESTA AUTOBUSEM
Jízda byla divoká, trvala zhruba dvě a půl hodiny a vlakem jsme neměli možnost poznat, jaké to je, když srílančani řídí v plném provozu. Bez klaksonu ani ránu a ten náš řidič se v tom skutečně vyžíval, ostatní řidiči, které jsme potkali nebyli v tom troubení tak horlivý. Každopádně troubí se, když se předjíždí, někoho řidič zdraví, někdo jim vleze do cesty, prostě kdykoliv řidič uzná za vhodné a to mají většinou více klaksonů na různé situace. My jsme seděli přímo za řidičem a cestu jsme si náramně užili, a to jsme za sebou měli teprve první jízdu, ovšem dojeli jsme tam, kam jsme potřebovali a mohli se vydat na ubytování, které bylo kousek od nádraží.
Přivítal nás starší muž se ženou, jenž byli našeho hostitele rodiče a byli velmi ochotní, ihned nám donesli domácí limonádu na přivítanou a mohli jsme se ubytovat. Ubytování jsme měli opět přes AirBnb a z naší předchozí zkušenosti z Galle jsme měli trochu obavy. Pokoje nebyly úplně podle našich představ, lépe řečeno na fotografiích vypadaly jinak (lépe). Člověk se však v takové situaci musí přes to, že spal dvě noci v útulné vile a teď bude spát dva dny ve starém, vlhkém domě, prostě musí přenést. Na druhou stranu totiž atmosféra, kterou starší pár vytvářel byla velmi příjemná a cítili jsme se tam jako doma. Poslední večer jsme je poprosili o večeři a zhruba za 80 korun na osobu nám připravili doslova srílanské hody. Byl to opravdu zážitek a myslím, že na pána z Tangalle ani jeden z nás při vzpomínce na Srí Lanku nezapomene.
Chtěla bych vyzdvihnout to, že na místě, kde jsme bydleli bylo znát, že pro naše hostitele bylo ubytování hezké a snažili se nám ho zpříjemnit, jak jen to šlo. Nepřišlo jim, že by nás ubytovali v ošklivém pokoji, jen pro ně jsou standardy někde jinde než pro nás. Ráno si přišli popovídat, večer také, vždy se zeptali, jestli něco nepotřebujeme. A opravdu nebylo na místě, abychom jsme si stěžovali. To samé s jídlem. Myslím si, že jsme v tom celkem rozmazlení a vyhazujeme spoustu jídla, které by v jiných zemích využili nebo minimálně ho měli v lednici tak dlouho, dokud by ho nesnědli a my s ním hodně plýtváme. Pokud máte něco co vám nechutná, zejména vám nechutná něco, co jste od nich dostali, tak se přes to prosím přeneste. Buď to snězte a nebo to vyhoďte mimo obydlí, ve kterém s nimi žijete. Nebrali by to jako urážku, spíš by z toho dle mého mohli být dost smutní.
PROGRAM V TANGALLE
V centru města bylo dost rušno, což se nedalo říct o plážích, které byly prázdné. My měli štěstí, že jsme potkali velkou skupinu rybářů, jenž zrovna vytahovali ohromnou síť z moře. Mohli tam být podle mě celý den, protože ještě když jsme večer odcházeli z pláže, tak síť pořád tahali směrem ke břehu. Celý proces je opravdu velmi zdlouhavý, ale výsledek zřejmě stojí za to, pokud vás rybařina živí. Kluci si dokonce zkusili jaké to je, když viděli jak drobný pán tahá jeden konec sítě sám. Všude kolem rybářů byly uřezané hlavičky ryb a já která šla bosá, jsem nevěděla, kam dřív šlápnout. S odpadem ač dá se říct biologickým se tady zrovna nepářou. Nejsem si jistá, zda pláže jsou někdy v lepším stavu, každopádně jít bos není úplně bezpečné, kolikrát vidíte střepy a různé úlomky, které si lehce píchnete do chodidla.
Viděli jsme také opět několik varanů menšího vzrůstu po cestě kolem pláže. Když jsem si vzpomněla jak asijští turisté v Galle byli na krok od varana, který mohl mít tak metr a fotili si ho ze všech možných úhlů a pak jsme našli, že varan patří mezi nejnebezpečnější zvířata na Srí Lance, přišlo mi to celkem úsměvné. Někdy je lepší neriskovat, a to zejména v případě neznalosti. Všude vidíte krkavcovité ptáky, o ty tu není opravdu nouze. Sem tam nějaká ještěrka a na každém rohu toulavý pes. Zahlédli jsme i několik opic, které jsme bohužel nestihli vyfotit, ale na to, že jsme v Galle viděli jen jednu, tak tady se počet znásobil.
Čekalo nás první koupání v moři, kde jsme zůstali až do soumraku. Byly velké vlny a to znamenalo spoustu zábavy, ale také pádů. Druhý den jsme šli ještě na pláž opodál, kde už to bylo ve vodě více kamenité a né tak příjemné na koupání. Na kraji pláže byl opuštěný hotel, který byl zničený tsunami v roce 2004. V pobřežních městech Srí Lanky jsou do teď dopady tsunami znát. Ochotný pán, který s námi chodil po Galle nám vyprávěl, jak to bylo strašné, jak členové jeho rodiny byli zranění a jak ta vlna byla vysoká. Při tom vyprávění jste měli doslova husí kůži. Pak se Aleš ptal i našeho hostitele v Tangalle na zmíněný hotel a říkal, že ještě dlouhou dobu po tsunami byl po městě cítit zápach z mrtvých těl a lidé bezmyšlenkovitě pořád utíkali, ačkoliv už byli v bezpečí.
Kromě pláží, vody, jídla jsme se vydali i na výlet do nedaleké Mulkirigaly na posvátné místo Mulkirigala Rock. Jedná se o skalní chrám, který je mimo běžnou turistickou trasu a je tedy daleko více komornější. Před vstupem jsme zakoupili květiny od staré srílančanky jako dar Buddhovy, zaplatili vstup zhruba 33,- a mohli začít stoupat. Na těchto místech je často vyobrazený ležící Buddha nebo přímo jeho obrovská ležící socha. Vždy když vstupujete dovnitř, tak musíte vstoupit bez obuvi a upozorní vás i na to, že byste neměli mít na hlavě kšiltovku či klobouk. Při výstupu nahoru jste se opravdu zapotili, a to zejména pokud jste vyrazili odpoledne podobně jako my. Na úplném vrcholu stál mnich, který vám dá požehnání a uváže na ruku náramek různých barev - my dostali červené. Vzhledem k tomu, že je skála poměrně zarostlá, tak na výhled musíte vylézt mimo schodiště, ale opatrně, dost to klouže.
TIP:
Tangalle i před tím navštívené Galle jsou ideální na odpočinkovou dovolenou s občasným výletem za místními památkami či procházkou po městě. Tangalle je velmi doporučovaná lokalita, co se týče pláží. V sezóně tu narazíte na plno hotelů, restaurací, stánků, které prodávají ovoce, pečivo, ryby. Pozor dávejte při výběru restaurace, my jsme zrovna v Tangalle natrefili na jednu opravdu hroznou - jak přístup personálu, tak chuť jídla a ceny. Byli jsme opravdu zklamaní a proto doporučujeme vyhledat předem restauraci například přes aplikaci Tripadvisor a přečíst si pár recenzí. Co se týče samotného cestování doporučuji jet bez cestovní agentury a zařidit si vše sám. Zabere vám to sice více času a bude vást to stát nějaké nervy, ale ušetříte spoustu peněz a ve výsledku pro vás bude největším nákladem letenka, nikoliv ubytování či jídlo.
Comentarios