Od začátku jsme měli jasno, že se z Asie chceme dostat do Ameriky a zastávka na Havaji nám nepřišla nereálná, ačkoliv se všude píše, jak je to jedna z nejdražších destinací. Jakmile se podíváte na ceny i toho nejlevnějšího ubytování, tak vám je jasné, že pokud chcete žít za nějakou rozumnou cenu, tak pokoj s postelí se z toho bude muset vynechat. A tak vše začalo rezervováním tří aut přes portál Turo.com, kde přímo majitelé vypůjčují svá auta. Jedná se o podobnou platformu jako AirBnb s bytama. Tím jsme ušetřili desítky tisíc korun jak za ubytování, tak za auta z půjčovny. Dalším největším výdajem bylo jídlo a bohužel paradoxně nejlevnější jídlo je menu v McDonaldu. Ani nákup pečiva se šunkou, máslem a nějakou zeleninou nevyjde levněji, takže i my jsme byli častými návštěvníky McDonald's. Největší položkou je pak často letenka, což u nás nebyl úplně takový případ, protože pokud bysme na Havaji nezastavovali, tak bychom stejně zaplatili za přelet Vietnam-Mexiko. Ale o tom na čem ušetřit a za kolik se na Havaji dá žít až někdy příště.
Vzhledem k tomu, že se jsme věděli, že se pravděpodobně na Havaj už nikdy nepodíváme a měli jsme na ni vyhrazenou tři týdny, tak jsme je rozdělili mezi tři ostrovy. Prvním z nich byl Oahu. Velmi často jsme četli, jak vám na Oahu stačí dva dny a že tam není co vidět a tak není důvod proč zůstávat. My však máme opačný názor. Je to opravdu krásný ostrov vyjma hlavního města Honolulu, které jsme využívali především na nákupy ve Walmartu nebo na nabíjení naší elektroniky ve Starbucksu. Projeli jsme autem kompletně celý ostrov a je tam asi největší možnost treků z ostrovů, které jsme navštívili. Sami jsme nevěděli, na který máme jít dřív, ale nakonec jsme si museli vybrat a náš výběr ovlivnilo i dost počasí. Všude je úžasná příroda nebo výhled a oproti jiným navštíveným státům se tu nemusíte bát, že narazíte na smrtelně jedovatou stonožku nebo hada. Takže můžete doslova prolézt všechno a všude bez jakékoliv obavy ze ze zvířat.
Čeho se turista přespávající v autě může samozřejmě obávat jsou krádeže nebo poškození auta a tak je dobré si dopředu zjistit nebo se v okolí, kde budete přespávat zeptat, zda je dané místo bezpečné. Na cedule s výstrahou, že vám někdo může rozbít auto narazíte prakticky na každém parkovišti. Každopádně nikdo nedoporučuje přespávat na západní části ostrova, ale myslím si, že když tam přijedete, tak byste tam ani spát nechtěli. Je to asi nejošklivější část ostrova, kde se především surfuje a pak je tu jeden bezdomovec za druhým. Pláže jsou jimi doslova obsypané. Dokonce když jsme na pět minut zastavili u jedné z jeskyň, tak nás policistka velmi vážně upozornila, ať ideálně auto vůbec neopouštíme, že stačí minuta a budeme bez věcí. V jiných oblastech ostrova jsme se s tím nesetkali a cítili se bezpečně. I když na to, že spíte v autě v naprosté tmě a v neznámém prostředí je první noc docela nezvyk. Přespávání v autě je na Havaji oficiálně ilegální, což je zapříčiněno také kvůli velkému počtu bezdomovců a úřady se tak tomu snaží zabránit. Takže ano, porušovali jsme tímto zákon, ale byla to nejlevnější varianta.
Výhodou na Havaji je, že podél ostrovů jsou velmi často plážové parky včetně sprch a WC. Musíme říct, že jsou i dost udržováné a stalo se nám snad jednou, že vypadaly jakoby se měsíc neuklízely. Takže co se týče hygieny, tak si máte, kde vyčistit zuby, dojít na záchod i osprchovat se. Mínusem je, že voda ve sprchách je pouze studená a také, že se parky na noc zavírají a to, jestli tam náhodou neparkujete velmi pečlivě kontrolují místní rangeři. Právě na Oahu jsme jednou zkusili přespat u jedné pláže na parkovišti a trvalo asi tři hodiny spánku a už nám na auto bušil ranger. Musíme říct, že nám velmi slušně řekl, že tam nemůžeme zůstat a musíme parkoviště opustit. A tak jsme se sebrali a museli nenápadně přejet a zapadnout někam jinam. Někdy na první dobrou narazíte na místo, kde složit hlavu, ale někdy jste v místech, kde to tak úplně nejde a za tmy se hledá ještě hůř.
Od našeho příjezdu jsme se potýkali s dost proměnlivým počasím. Nebo spíš počasí na Havaji, které je celoročně ideální, jsme si představovali trochu jinak. A tak jsme museli být prakticky denně připraveni na to, že začne z ničeho nic pršet. Jednou se nám to bohužel stalo na vrcholu treku, jehož cesta byla i bez deště dost náročná, ale překvapivě jsme se dolů dostali rychleji než jsme si mysleli, akorát úplně promočení a od bahna. V autě jsme měli sotva prostor na to, kde spát a tak jsme sušili hned, jak vysvitlo sluníčko. Nakonec jsme se s počasím úspěšně poprali, viděli snad vše, co jsme chtěli a dokonce si i zaplavali a opalovali se na pláži. Jen to chtělo vhodné načasování.
Zažili jsme toho na Oahu opravdu hodně. Ani nevíme, co zmínit dřív. Každý den jsme brzy ráno vstávali, protože se poměrně brzy stmívalo a chtěli jsme toho za den stihnout, co nejvíce a nikdy jsme nevěděli, kolik nám co zabere času a jestli se nezmění počasí. Koupili jsme si papírovou mapu, a to na každém z ostrovů a na ní naplánovali všechna místa, parky, kde jsou/nejsou sprchy a kde bychom mohli přespat. Často jsme potřebovali dobít telefony, foťák nebo počítač a ani v McDonaldu nejsou zpřístupněné zásuvky a tak jediné možné místo byl Starbucks, kde jsme končili většinu našich dnů. Na parkovišti si připravili naše lóže a šli spát.
Nedaleko Honolulu bylo naše nejoblíbenější místo na spaní. Bylo dá se říct na pláži, kam ovšem jezdili jenom rybáři, místní venčit po ránu své psy a turisti jako my, kteří tam přespávali. Večer byla plná obloha hvězd a usínali jsme za hlasitého zvuku vln. Ráno, když jsme snídali a čistili si zuby, tak nebylo místo, kde bychom měli větší klid a pohodu. Vraceli jsme se sem téměř každý večer, pokud to bylo možné a nebyli jsme na druhé straně ostrova. I když jako jediný ostrov nám tyto návraty umožňoval, protože přejezd ze severu na jih zabral cca 2 hodiny. Na týden na Oahu opravdu nezapomeneme. Na fotce můžete vidět třeba náš úlovek při šnorchlování havajskou národní rybu Humuhumunukunukuapuaa.
Na ty nejhezčí místa, která jsme viděli nechám další článek. Máte se na co těšit. Aloha!
Comments