Po tříhodinové doslova vražedné cestě minivanem jsme byli v Port Bartonu. Malé městečko směrem na sever od Puerty, kam ihned po příjezdu musíte vyplnit "návštěvní knihu" a zaplatit za vstup malý poplatek. Ubytování tady nepatří zrovna k nejlevnějším, ale když se hledá dost předem tak se to dá. Město je dost odříznuté od civilizace, elektřina tam funguje 24 hodin od minulého roku a na to, jak jsme četli o tom, že je tam hrozný signál a internet vůbec nefunguje, tak na pláži jely data bez problému líp než v Puertě.
Město je prakticky složené jen z různých homestay, pensionků, restaurací, masáží a podobně. Samozřejmě tam jsou i domy, kde lidé normálně bydlí, ale je to takový mini chudý resortek. Když se jdete projít na pláž, tak je tam jeden bar za druhým. Zkusili jsme si dát jeden večer mojito a byl to otřes, tak jsme zkusili ještě nějakou jejich bombu a chutnalo to hodně podobně jak to údajné mojito. Takže pokud někdo chcete pít, tak cola s rumem je jistota a byla to ta nejlevnější varianta a nebo pivo. Bohužel možnost samostatného stravování po celý den je docela mizivá a tak nám nezbylo nic jiného než si jednou za den dojít na jedno teplé jídlo. A tak jsme zkusili třeba pizzu pro dva, kterou jsme měli ještě na druhý den nebo výborný veganský burger.
ENVIROMENTÁLNÍ POPLATEK
Po příjezdu do Port Bartonu se musíte zapsat do takové knihy pro turisty, kde se eviduje, kdy, kdo a odkud (z jaké země) přijel, na kolik dní se zdrží a kde bude bydlet. Součástí je i zaplacení enviromentálního poplatku 50 pesos za osobu. Pokud nemáte předem zařízené ubytování, tak si nějaké před příjezdem najděte a napište ho tam. Nikdo to kontrolovat nebude. Každý turista to vypisuje sám, zaplatí, dostane kartičku a může jet. Tříkolka vás z toho "terminálu" odvezla za 20 pesos na osobu až na ubytování. Ceny minivanů do El Nida popř. do Puerty jsem viděla v celém městečku stejné, takže doporučuji koupit buďto hned na terminálu nebo přes vaše ubytování.
PRVNÍ ŠNORCHLOVACÍ VÝLET
Na to jsme se hrozně těšili, až konečně zase nasadíme masky a uvidíme Nema a další vodní živočichy. Zaplatili jsme si výlet přes naše ubytování, které ho přímo organizovalo. V ceně byl i oběd na ostrově a šnorchlovací masky. Báli jsme se v kolika pojedeme lidech, protože na pláži jsme většinou viděli plné lodě lodí, ale my naštěstí jeli jen ve čtyřech - jen s náma australsko-britský pár starý asi jako my. Z výletu jsme přijeli naprosto nadšení. Korály, mořské želvy, spousta ryb, hvězdice, luxusní oběd na ostrově, pláž jen pro sebe, výhledy z lodě na okolní ostrovy. No, ta filipínská atmosféra nás úplně pohltila.
Jen se podívejte na fotky, ty za nás poví víc.
Vybrali jsme si tour A, která zahrnovala Twin Reef, Turtle Spot, Maxima Island, German Island a Wide Reef. Po tom všem šnorchlování, jídle, plavání, chození budete večer spát jak miminka.
VÝLET NA WHITE BEACH PĚKNĚ PO SVÝCH
Nedaleko Port Bartonu byla White Beach, kam od pláže jezdili lodě cca za 100,- za osobu jedna cesta, což nám přišlo poměrně dost a tak jsme se rozhodli jít pěšky. Cesta byla opět dobrodružná, ani nevím, čím vším jsme to šli, ale úplně běžná cesta na pláž to nebyla. Každopádně po cestě džunglí, různých cestičkách, pobřeží, silnici jsme došli k pláži, která ale nebyla ještě ta naše. Byla to Coconut Beach. Před vstupem byl jakýsi papír na stromě, že je to private a vstup je tolik a tolik, ale nikde nikdo a tak jsme šli. Našli jsme tu ty největší mušle, co jsme do té doby viděli a byli tam úplně samy. Obrovské kokosové palmy, liduprázdno, mušlový ráj a krásná pláž. Po pobřeží jsme pak došli konečně až na White Beach, kde se musel zaplatit vstup, ale za to si člověk mohl například lehnout do jedné z houpaček. Byla tu i možnost volejbalu a jiných sportů a samozřejmostí bylo jídlo a pití.
Když jsme šli zpět, tak jsme si řekli, že bude lepší, když nepůjdeme tou džunglí a vezmeme to pěkně po silnici. No cesta lepší opravdu nebyla. Nejen že jsme si pěkně zašli, ale ještě jsme šli do pořádnýho kopce a po rozkopaný a prašný cestě. Takže příště je lepší se obětovat a být zpět daleko dřív.
KAYAKING
Jeden den Aleš přišel s nápadem, že bysme si mohl vypůjčit kajak a trochu se projet. No a já nejsem žádná bábovka, takže jsem souhlasila a říkala si, že na tom nemůže být nic tak těžkýho. Vyrazili jsme na Starfish Island a z něj na zmíněnou Coconut a White Beach. Cesta na Starfish byla dobrá, ale to asi tím, že to byla ta první a ještě jsme byli plní sil. Byli jsme tam úplně sami a všude kolem nás hvězdice, takže to stálo vážně za to. Tours sem jezdí až odpoledne a tak se musíte k hvězdicím potápět nebo šnorchlovat, abyste je viděli a takhle jsem je měla hned u nohy nebo jsme vedle nich seděli.
No ten elán mě hned přešel cestou na další cíl naší cesty. Únava, sluníčko, mírná nervozita z toho, že jsem uprostřed ničeho a pode mnou je velká, velká hloubka, vlny a mořská nemoc asi udělaly svý a myslela jsem, že tam zůstaneme nadobro. Naštěstí jsem se vzchopila a společnými silami jsme byli na Coconut Beach. Byla by to docela idylka, roztáhli jsme osušku, vyndali sváču a tak si to leželi, když v tom přišel malý kluk, že chce zaplatit za vstup a řekl asi dvojnásobně víc než jsme viděli na tom papíru tenkrát cestou na White. Aleš mu to řekl a on, že tak teda míň, ale neměl pro nás žádný doklad nebo něco a my se báli, že přijde někdo další a bude po nás chtít zaplatit znovu. Tak jsme řekli, že se sbalíme a odjedeme. Do minuty jsme stáli ve vodě a odjížděli a najednou slyšíme z pláže, jak na nás řve nějaký muž anglicky, ať už tam nikdy nejezdíme a cosi cosi. No, takže naše předchozí zkušenost s touhle pláží, kde nikdo nebyl, byla asi jen velká náhoda.
Přejeli jsme tedy na White, kde jsme si odpočnuli, vykoupali, posilnili a vydali na hodinovou cestu zpět do Port Bartonu. Řeknu vám pěknej záhul to kajakování, zlatá vltava, když člověk jede po proudu a po vlnách ani památky. Ale byli jsme pyšní, jak jsme to pěkně zvládli a aspoň jsme si zasloužili pořádnou večeři.
VODOPÁDY
Původně jsme měli v plánu podniknout celodenní výlet na dvoje vodopády Papawyan a Bigaho Falls, které jsou asi 4 km od sebe, ale bohužel jsem si tou dobou procházela menší chřipkou a sílu na minimálně 15 km jsem prostě neměla. Takže jsme místo aktivního dne měli odpočinkový, ale to je jednou za čas taky potřeba. Došli jsme si i na masáž, kterou jsme původně plánovali až na Thajsko, ale tak v rámci regenerace a také levné ceny, jsme si řekli, že to zkusíme.
Po Puertě je tedy jasná volba Port Barton. Přestavují tady i silnice, opravují ubytování a za pár let to tu bude asi vypadat úplně jinak. Takže jsem ráda, že jsme ještě viděli Port Barton v téhle podobě, protože časem to bude jen resort jako každý jiný a kdo ví, jak bude vypadat ta příroda až do ní ještě více zasáhne turismus.
Četla jsem od mnoha lidí, co tu byli, že tady nebylo, co dělat a podobně. Záleží za čím člověk jede. Potkali jsme hodně turistů, kteří vypadali, že hledají jen párty a potřebují se pořádně opálit a v tomhle případě je možné, že je pro takové lidi Port Barton nudný. Pro nás však nebyl a všem cestovatelům ho můžeme jedině doporučit.
Kde mají nejlepší snídani?
Mabuti. Eat and Chill. Nabízejí různá komba a jako jeden z mála podniků má i wifi.
Kam zajít na večeři?
The Beach Barn. Vychutnat si jídlo nebo drink při západu Slunce hezky na pláži.
Gorgonzola pizza. Největší pizza pro dva, jakou jsme kdy viděli.
Reef Cafe. Moc dobré burgery a mají i veganské.
Kde se ubytovat? A kde si zařídit šnorchlovací tour?
Tribal Xperience Port Barton.
Další zastávka El Nido 180 km od Port Bartonu.
Comments