Po několika hodinách v minivanu jsme přijeli na autobusové nádraží v El Nidu. Samozřejmě se na vás hned vrhnou tuk tukáři, ale my měli štěstí, že naše ubytování nebylo moc daleko a tak jsme to vzali pěšky. Hlavní silnice byla na několika úsecích dost rozkopaná a celkově co se týče silnic tak se na Palawanu dost opravuje. Měli jsme trošku problém najít ubytování, ale nakonec jsme ho v jedné zašouplé uličce přece jen našli. Měli jsme malý pokoj s koupelnou v jednom z domů a kluk, který nás ubytoval neuměl moc anglicky a celkově patřil k těm chladnějším lidem, které jsme na Filipínách potkali. Pokoj patřil k těm horším, které jsme měli, ale byl čistý a to bylo hlavní. I když jsem měla tu čest potkat před domem občas nějakou tu krysu, takže jsme si hlídali, aby byly dveře pořád zavřené. Celý pobyt proběhl v pořádku a dokonce i wifi nám fungovala líp než na místech, kde jsme už byli.
ZÁPAD SLUNCE
Zjistili jsme, že máme i dobré umístnění, jelikož jsme to měli tak stejně daleko dolů do města jako k druhé pláži Corong Corong, kam jsme chodili každý večer na západ Slunce. Na ten západ tam skoro nikdo nechodil, což jsme nechápali a přitom se tam dalo koupit levně pivo, sednout si na pláž a jen se dívat. Samozřejmě tam byla i spousta restaurací a barů, ale nebyli zrovna levné. Bylo tam daleko více místních lidí než turistů, možná to bylo tím, že většina chodila večer do města, ale tohle stálo určitě za to, protože každý večer byl západ Slunce úplně jiný
TOUR C
Bohužel sami jsme se bez tour nemohli opět podívat nikam z okolních ostrovů a tak jsem podobně jako v Puertě využila aplikaci Klook.com a na základě doporučení jsem nám vybrala Tour A a C, čímž jsem nám zaplnila celé dva dny těmito výlety. Den po příjezdu jsme vyrazili na tour C z přístaviště města. Jela nás plná loď cca 20 lidí, a to především asiatů a byli jsme s Alešem jediní, kdo uměl plavat, přestože s námi jeli i dvě američanky. Celkově nás během pobytu na Filipínách překvapilo, jak málo lidí umí plavat.
Náš program byl Helicopter Island, Matinloc Shrine, Secret Beach, Star Beach a Hidden Beach. Na většině míst se dali pozorovat vodní živočichové, takže jsme šnorchlovali, někde se jen zastavilo na procházku, plavání a zase se jelo dál. Většinou istrukce zněli, že můžeme plavat, šnorchlovat a dělat si fotky. Měli jsme takovýho hodně bláznivýho průvodce, takže byla dost uvolněná atmosféra. Oběd jsme měli na Matinloc Shrine. Cestou tam už byly docela velké vlny, ale co teprve cestou nazpět? Nakonec jsme si nasadili i potapěcí brýle, jak jsme byli mokrý a stříkaly na nás proudy vody. Já se jen bála jen toho, že mi bude zle, ale můj žaludek to zvládl, ale teda nikdy víc, bylo to jak na obří vodní houpačce.
Druhý den jsme zjistili, že předpověď počasí a vlny jsou ještě horší než ten den, co jsme jeli my a tak se tato tour úplně zrušila. Šťastná volba, protože jinak bychom buďto museli vybrat jiný výlet nebo zůstat doma.
A jinak jsme si odnesli pár šrámů na těle z toho, jak jsme se snažili dostat na Secret Beach. Je lepší mít boty do vody, což my jsme neměli a tak jsme šli jen v žabkách. Ale ony by nás nezachránily ani ty boty, protože si s náma vlny dělaly, co chtěly a tak nás od lodi tak trochu vláčely po kamenech. Kdyby loď vhodněji zastavila, tak by to bylo lepší, ale nedalo se nic dělat a když už jsme se dostali tam, tak jsme se doplácali i zpátky.
TOUR A
Další den jsme dostali jiného průvodce, ale národnostní složení bylo hodně podobné až na to, že se dvě američanky vyměnily za jednoho australana, který cestoval po Filipánách sám a uměl plavat! Program byl Small Lagoon, Secret Lagoon, 7 Commando Beach a Shimizu Island. Během přejezdů byly zase možnosti na šnorchlování, odpočinek i obědovou pauzu.
Největší zážitek jsme měli asi ze Small Lagoon, kam se mohlo plavat nebo si šlo vypůjčit za poplatek kajak. My jsme věděli, že už i tak pro nás byly výlety dost drahé a tak jsme zvolili variantu plavat společně s australanem, jinak si samozřejmě všichni vzali kajak. Laguna nebyla tak malá, jak název napovídal a tak jsme si zaplavali poměrně dost, ale bylo to opravdu krásný. Celkově jsme byli s naším výběrem spokojení a tyhle dva výlety můžeme v El Nidu doporučit.
NACPAN BEACH A SURF
Pokud někomu zbyde čas, tak se dá jet od El Nida na skútru nebo tuk tukem k plážím jako je Nacpan Beach nebo Twin Beach, kam vás bude zejména spousta tuk tukářů ve městě lákat. Na jeden plážový a odpočinkový den třeba se surfem, bych řekla, že to stojí za to, ale samozřejmě se skútrem vás to vyjde určitě levněji.
TRAJEKT NA CORON
Naší další zastávkou je Coron, kam se nedostaneme nejlevněji samozřejmě trajektem. Čeká nás čtyřhodinová cesta a řekla bych, že Kinedril to jistí.
TIPY:
Při rezervaci tour si porovnejte cenu z Klook.com, zda neušetříte dost peněz jako v našem případě. Ale tour se bohužel jezdí ve velkém počtu, takže počítejte s tím, že rozhodně na lodi nebudete sami. Samozřejmě, že je tu možnost i privátní tour, ale cenově to bude několikanásobně více.
V Port Bartonu jsme boty do vody vůbec nevyužili, ale na Tour C v El Nidu jsme si oba pěkně sedřeli nohy. Nechodí se k zrovna dobře přístupným místům a tak vás kolikrát ani boty nezachrání, ale určitě se vám bude lépe chodit. Prodávají je prakticky všude ve městě stejně jako šnorchly nebo se dají vypůjčit. Šnorchly jsme měli v ceně tour stejně jako oběd. Určitě se předem zeptejte, co je a není v ceně, ať si nemyslíte, že jste našli tu nejlevnější tour a pak s pár položkama navíc zaplatíte to samé co jinde nebo i víc.
Nedivte se, že po vás budou chtít ještě extra poplatek 200 pesos za osobu, je to eco-tourism poplatek stejný jako se platí po příjezdu do Port Bartonu a pokud se chystáte na tour i další den, tak si určitě vyžádejte, ať vám vydají takový papírek. Jinak byste to mohli platit druhý den znovu. Pak se platí ještě navíc, pokud si vyberete Tour A a navštívíte Big nebo Small Lagoon. Údajně se vždy navštěvuje pouze jedna z nich a nikdy obě najednou (myslím si, že to bylo 50-100 pesos za osobu). Platí se všude, takže se nebojte, že je to snaha o to vás natáhnout o více peněz.
Jinak na hlavní křižovatce ve městě je skvělá pekárna a hned vedle dělají skvělý smoothie. Na té samé hlavní cestě se i Aleš nechal ostříhat v místním Barbershopu (jestli se tomu dalo vůbec tak říct). Každopádně stálo to pár korun a ten kluk to s nůžkama fakt uměl. Posílali jsme odsud i dopisy domů a za tři týdny dorazily do Česka. Takže na poštu v El Nidu a paní pošťačku ve fotbalovým dresu se můžete spolehnout.
Vidíme se na Coronu.
Comments